To, co pojmenovává, musíte znát. Jak vznikají názvy barev?

Názvy barev vznikaly v historii postupně a v každém jazyce zvlášť, ale přece máme v mnoha z nich možnost pojmenovat celou malířskou paletu. Ne pro každý národ je to však stejná paleta.

Studenti korejštiny například zjistí, že nemohou rozlišit modrou od zelené. Jazyk má pro obě pouze jedno slovo.

Některé africké kmeny zase mají pojmenování pouze pro čtyři barvy. Každý národ má totiž v pojmenování barev svá specifika.

Pokud jste se nesetkali s trávou, její barvu neznáte

Seriál o barvách

1. Harvardova knihovna barev
2. Potraviny plné barevné otravy
3. Éčka v potravinách a ŠMOULÍ barva
4. Královské barvy fialová a modrá
5. Tělesné barvy a mutace
6. Jak vznikly názvy barev

Způsob, jakým si jednotlivé jazyky a jejich uživatelé tvoří názvy barev, zkoumali již v 50. letech američtí vědci Brent Berlin a Paul Kay.

Svůj dlouhodobý výzkum zveřejnili v knize Základní barevné pojmy: jejich obecnost a vývoj (Basic color terms: Their Universality and evolution, 1969).

Zjistili, že názvy barev se v jazycích vytvářejí podle určitých pravidel.

První názvy barev jsou obvykle jména pro černou a bílou, následují červená, zelená a žlutá, pak modrá a hnědá.

Poslední, sedmé stádium pojmenování barev, by mělo určit jména pro fialovou, růžovou, oranžovou nebo šedou.

Berlin a Kay ve své práci vysvětlili i to, jaké jsou podmínky pro vznik názvu barvy. Základem je, že může mít jen jednu slovní jednotku a jednu morfia – tedy modrá, ne bleděmodrá ani namodralá. Musí také existovat všem známý objekt, který danou barvu nese.